Slovo Akropole, Akropolis znamená v překladu horní město nebo jak bychom mohli říci v češtině vyšehrad. Je to nejdůležitější část starověkých řeckých měst. Obvykle umístěná na nějakém návrší v centru města a samozřejmě dobře opevněná. V tomto veledůležitém okrsku se zpravidla nacházely nejdůležitější chrámy, vladařský palác nebo třeba divadla. Jednou z nejznámějších a nejzachovalejších řeckých akropolí je právě ta v Athénách, která slouží jako typický vzor umu antických stavitelů. Také patří mezi jeden z nejoblíbenějších turistických cílů a symbolů nejenom Athén, ale i celého Řecka.
Athénská akropole byla vybudována v rozmezí 15. a 5. stol. př. n. l. a tvořila velmi dlouhou dobu politické, náboženské i kulturní centrum starověkého Řecka. Celá stavba se nachází na vystouplém skalním pahorku, který jí z dálky dává dojem jedné mohutné kamenné pevnosti. Celému komplexu staveb pak vévodí světoznámý hlavní chrám – Parthenon, který si můžete prohlédnout i na obrázcích u tohoto článku.
Kdybyste se zajímali podrobněji o historii akropole, tak ta začíná už před neuvěřitelnými třemi a půl tisíci lety. V té době si zde mykénský král nechal postavit hrad a části pahorku obehnal 750 metrů dlouhou zdí místy vysokou až 10 metrů. Nejvýznamnější památky o kterých se podařilo něco zjistit nebo se z nich něco zachovalo začaly vznikat až v 6. století př. n. l. V tu dobu vznikl chrám Athény Polias a také takzvaný Starý chrám (Archaios naos).
Po velmi slavném vítězství u Marathonu v 5. stol. př. n. l. bylo na vrchol dovezeno 8.000 dvoutunových bloků vápence z Pirea. Díky tomu se podařilo srovnat povrch a mohl zde být vystavěn monumentální chrám – tzv. Starší Parthenon. Jeho sláva, ale trvala velmi krátce. V roce 480 př. n. l. dobyli Athény Peršané a celou akropoli vyplenili a poničili. Trosky staveb a uměleckých děl naházeli do hlubokých jam na severu akropole, která alespoň dnes slouží jako místo nejbohatších archeologických vykopávek.
Po vyčerpávající série Řecko-perských válek v 5. stol. př. n. l. (jejíž součástí byla i slavná bitva u Thermopyl) už akropole sloužila téměř výhradně náboženským účelům, i když není bez zajímavosti, že zde byla uložena městská pokladnice. V tomto období zvaném také „klasické“ vznikly nejvýznamnější památky, které se dochovaly až do dnes. Jedná se nejenom o Parthenon ale i o Erechtheion nebo Propyleje (vstupní brána). Následovaly menší chrámy Athény Niké a Braureion. Z tohoto období dokonce známe jména sochaře Feidia a architektů Iktina a Kallikrata, kteří se na stavbách podíleli.
Další dějinný sled událostí se už udával pod taktovkou jiných říší. V byzantské době byl Parthenon přestavěn na basiliku, zasvěcenou Panně Marii. Když pak Athény roku 1456 dobyli turci, jednoduše přidali minaret a chrám přestavili na mešitu. V roce 1687 zde při obléhání Benátčany vybuchl sklad se střelným prachem. Zkázu dokonal britský vyslanec v Konstantinopoli lord Elgin, který si v roce 1801 odvezl většinu ještě zachovaných reliéfů na Pantheonu do Londýna. Ty jsou dodnes umístěny v Britském muzeu v Londýně. A otázka zda by se měli vrátit je předmětem velkých dohadů.
Po opětovném osamostatnění Řecka byla Akropole vyhlášena národní památkou a byla snaha jí uvést do původního stavu a zbavit jí všech středověkých a novověkých úprav. Zbrklá rekonstrukce, ale udělala spoustu chyb a tak se v roce 1980 muselo začít znovu. Zatím byla dokončena oprava Erechtheionu a oprava Propylejí je v závěrečném stádiu. Naproti tomu kompletní rekonstrukce Parthenonu bude dokončena až za několik let. Kromě samotného areálu Pantheonu je jižně od Akropole návštěvníkům k dispozici nové archeologické muzeum. V něm jsou uloženy nálezy z Akropole a okolí. Jedná se hlavně o velké množství soch, fresek nebo keramiky. Z velké části jsou do kopie originálů z Britského muzea.
Mapa akropole (+ kliknutím zvětšíte do původní velikosti)
